V některých aspektech platí pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným stejná pravidla, v některých se liší. Pokud plánujete založit firmu a nevíte, jakou právní formu podnikání zvolit, tento souhrn charakteristik a rozdílů z pohledu založení firmy i z pohledu daňových konsekvencí by vám mohl pomoci.
S.r.o. již za korunu
S. r. o. se hodí pro všechny druhy podnikání, pro drobné i velké podnikatele. A. s. se využívají hlavně pro podnikání většího rozsahu.
Založení s. r. o. je finančně méně náročné. Od roku 2014 stačí základní kapitál ve výši jedné koruny, s. r. o. se tak dá založit cca za 15 000 Kč (včetně soudních poplatků a poplatků u notáře). Poměrně nízké jsou i procedurální výdaje spojené s vedením společnosti. Společnost vede jeden nebo více jednatelů a nemusí se zřizovat kontrolní orgány, jako je například dozorčí rada. Tato forma je tedy vhodnější pro menší podnikatele, kteří mají vlastní finanční zdroje a nechtějí dále podnikat jako OSVČ. S. r. o. je proti a.s. méně komplikovaná i z daňového hlediska. Jde proto o nejčastější formu právnické osoby pro podnikání.
Založení a.s.
Založení akciové společnosti je nákladnější. Základní kapitál musí být alespoň dva miliony korun, nebo 80 000 eur. Před rokem 2014 musela mít každá akciová společnost představenstvo a dozorčí radu. Tyto orgány musely dohromady obsadit minimálně čtyři fyzické osoby. Oproti společnosti s ručením omezeným, která musí mít alespoň jednoho jednatele, šlo o velkou nevýhodu. Zákon o obchodních korporacích však tuto podmínku změnil. Akciová společnost nyní může být řízena buď dualisticky, nebo monisticky. Monistický systém se podstatně podobá vedení s. r. o., kdy je společnost vedena správní radou a statutárním orgánem je statutární ředitel, který může být zároveň předsedou správní rady. Společnost pak v podstatě může vést jen jedna osoba. U této formy řízení není nutné zřizovat dozorčí radu. Dualistický systém naopak povinně vyžaduje zřízení představenstva i dozorčí rady. Celkové procedurální výdaje jsou u akciové společnosti vyšší. Akciová společnost musí zároveň zřídit webové stránky, na kterých bude zveřejňovat zákonem stanovené skutečnosti.
Zejména v případě dualistického systému (představenstvo a dozorčí rada) je jednání orgánů společnosti i časově náročné. Tato forma se proto hodí hlavně pro podnikatele, kteří chtějí rychle expandovat úpisem vlastních akcií společnosti. Při podnikání většího rozsahu s potřebou vyššího kapitálu je i přes komplikovanější právní úpravu a nároky na počáteční zakládající kapitál nejvýhodnější využít právě a. s., a to kvůli snadnějšímu přístupu ke kapitálu, omezenému ručení nebo snadné převoditelnosti akcií. Akciová společnost je využívána především většími podnikateli, kterým více záleží na tom, aby působili seriózněji. Při volbě, kterou právní formu zvolit, pak může v neposlední řadě hrát roli i časový test při prodeji akcií nebo obchodního podílu a následné zdanění tohoto příjmu.
Daňové konsekvence akciových společností a společností s ručením omezeným
Pro oba typy společnosti platí, že podíl na zisku plynoucí společníkovi/akcionáři se daní ve výši 15 % (v rámci ČR) a společník i akcionář obdrží čistý příjem nepodléhající zákonnému pojistnému. Tento čistý příjem se neuvádí do obecného základu daně, u fyzických osob není vůbec zobrazen v daňovém přiznání (jak vyplývá z § 23 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Rozdíl existuje při prodeji podílu ve společnosti či prodeji akcií fyzickými osobami. Příjem z prodeje podílu fyzické osoby v s. r. o. je dle § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů osvobozen od daně z příjmů, a to po pěti letech od nabytí. Toto osvobození se však nevztahuje na prodej akcií. Příjem fyzické osoby z prodeje akcií však může být za jistých okolností také osvobozen, ale řídí se při tom ustanovením § 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů a § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů.
Pokud není prodej podílu nebo akcií od daně osvobozen a poplatník chce uplatnit nabývací cenu podílu nebo akcie jako daňový náklad, u s. r. o. platí, že vždy lze uplatnit nabývací cenu jen do výše příjmů z prodeje daného podílu. Výsledkem transakce tak nikdy nemůže být daňová ztráta. Pokud ovšem poplatník nabývá a následně prodává akcie, řídí se buď ustanovením § 24 odst. 2 písm. r) zákona o daních z příjmů (jde o účetní jednotku, která daňově uplatňuje hodnotu CP zachycenou v účetnictví), nebo § 24 odst. 2 písm. w) zákona o daních z příjmů (ostatní případy, tj. neúčtující subjekty, které mohou uplatnit hodnotu nabývací ceny akcie jen do výše příjmů z prodeje).