Na tomto místě si dovolíme strukturovaně nabídnout přehled zajímavých závěrů Nejvyššího soudu:
- Obchodní společnosti se mohou i po 1. lednu 2016 podřídit zákonu o obchodních korporacích jako celku. Přestože z jazykového výkladu ustanovení § 777 odst. 5 ZOK vyplývá, že tomu tak nelze. Avšak Nejvyššího soud s odkazem na tu skutečnost, že lhůta stanovená ve výše citovaném ustanovení je lhůtou pořádkovou, konstatoval, že podřízení se ZOK je nadále možné.
- Nejvyšší soud sjednotil dosavadní praxi ve věci zapisování údajů do obchodního rejstříku spojeného s informací o kmenovém listu a o druhu podílu. Pokud tedy společnost kmenový list nevydala, do obchodního rejstříku nezapisuje nic. Pokud společnost má pouze základní druh podílu, není nutné zapisovat skutečnost, že druh podílu je základní.
- Nejvyšší soud potvrdil, že pokud je vyžadován souhlas valné hromady k převodu podílu není nutné, aby byl učiněn ve formě notářského zápisu.
- V případě převodu podílu jednoho společníka pak není souhlas samotného jediného společníka vykonávajícího působnost valné hromady vůbec zapotřebí.
- Nejvyšší soud potvrdil, že i dle ZOK jsou podpisy na zástavní smlouvě i na smlouvě o převodu podílu nutné opatřit úředně ověřenými podpisy, přestože tento požadavek ze zákona výslovně nevyplývá.
- Dále Nejvyšší soud potvrdil, že orgány v akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může zastávat jediná osoba. Statutární ředitel akciové společnosti totiž může být předseda jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.